Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čeho je příliš a čeho je málo

3. 06. 2016 10:17:51
Projevů, řečnění, tiskových konferencí, tiskových mluvčích, kteří říkají to, co měla říci osoba, za kterou mluví. Nadměrný počet úředníků a administrativních zaměstnanců ve státním i obecních aparátech.

Je hodně právníků. Příliš mnoho zákonů, řada z nich zbytečných a špatných, mnoho pravidel a manipulací, co občan smí a nesmí. Nařízení, zákazů, hlídacích kamer a bezpečnostních rámů, příliš mnoho úředníků v policii a málo policajtů mezi občany a každodenním provozu měst a obcí. Příliš mnoho techniky a robotů, které lidem berou práci. Mnoho mobilů, které vzdalují lidi od sebe, řeč a setkání jsou redukovány na esemesky. V Česku je víc automobilů než má obyvatel. Výrobků, které nepotřebujeme. Jsou jimi plné a zaneřáděné domácnosti, příbytky a domy, sklepy a půdy. Je mnoho zbytečných úřadů, máme ministerstvo pro lidská práva, ale nemáme ministerstvo pro lidskou zodpovědnost. Pro každý větší ekonomický nebo společenský problém se zřídí nový ústav nebo stálá komise. Mnoho charity a organizací s mnoha zaměstnanci, které mají pomáhat potřebným, ale pomalu je jich víc než těch potřebných. Na velikost státu a počet obyvatel velký počet ministerstvech. Problematický senát. Říkají jako pojistka. Čeho? Je mnoho států s jednokomorovým uspořádáním a demokracie tam nijak netrpí. Spíše je to nákladná odkládací instituce, v níž jsou vysloužilí a „zasloužilí“ politikové a funkcionáři, kteří odešli z aktivní politiky, nahrazeni mladšími kádry. Je mnoho náměstků ministrů, i ve státních podnicích. Nepoměr vysokoškolsky vzdělaných občanů s humanitním zaměřením, v poměru k ostatním oborům, hlavně technickým. Rozvodovosti, která činí 50%. Hodně lidí je obézních a stává se to již nemocí. Pochvalu si nezaslouží sobotní a nedělní masové, konzumentské nájezdy na prodejní centra řetězců. Následující pondělí či úterý se plní pak kontejnery množstvím nespotřebovaných potravin. Mnoho řádků bych napsal ještě v tomto seznamu, čeho je u nás příliš. Ale jedno ještě zmíním. Je to spěch a shon, prostupující celou společnost. Vidíme dobíhání lidí k zavirajícím se dveřím metra, autobusů a tramvají, jakoby to byl již poslední spoj. Stále spěcháme, ale kam a za čím? Zamýšlejme se nad odpovědí.

A čeho je málo?

Je málo lásky ve všech jejích podobách a tvářích. Je málo trvalých vztahů mezi ženou a mužem. Žijí spolu bez oddání. Říká se tomu na psí knížku. Kdykoli může jeden i druhý partner odejít. Pocit jejich svobody je ovšem falešný. Začíná to již v rodině. Bezdětní manželé. Napřed kariéra a peníze. Pokud má rodina dítě nebo děti, mají na ně málo času. Děti jsou tak citově ochuzování o rodinné teplo a společné zážitky, na které se ve stáří vděčně rádo vzpomíná. Ještě, že to zčásti nahrazují babičky a dědečkové. Není mimořádným zjevem, kdy maminka tlačí kočárek a telefonuje. Styk s dítětem v kočárku očima a dotykem při úpravě peřinky nebo dečky žádný. Dítě v kočárku sedí jako bezprizorní. Hledá rozšířenýma očima jakýkoliv podnět kolem. Je na něm vidět touhu a snahu s někým se sblížit a pokud již mluví, tak o slovní kontakt. Žije sice mezi lidmi, ale je osamoceno. Je málo skromnosti, přátelských přístupů k přátelům, kamarádům, sousedům. Lidé bydlí v paneláku a ani na stejném patře nevědí nic o rodině a lidech v sousedním bytě. Společnost je příliš individualizovaná, samotářská. Upřednostňuje před všemi ostatními, prověřenými hodnotami peníze, bohatství a konzum. Nejen potravin, ale všeho, co jí nabízí obchod. Ale pro shon a spěch nemá pak na to čas. A to jí frustruje. V tom se odlišuje od společnosti našich pradědků a prababiček.

Zobecnění a generalizace jevů, procesů a života nejsou zpravidla pravdivé a neodrážejí věrně skutečnost. To platí i pro tuto úvahu. Vedle popsaných faktů, žije většina naší společnosti kulturně, prospěšně a je aktivní ve všech myslitelných oborech tvorby a zábavy, Zaujímá občanské postoje ke všemu hospodářskému i politickému dění. Jsme státem svobodným a demokratickým.

Ale stále platí: svoboda je spjata s odpovědností, kázní a slušným kulturním jednáním.

Milan Dubský

Autor: Milan Dubský | pátek 3.6.2016 10:17 | karma článku: 14.00 | přečteno: 231x

Další články blogera

Milan Dubský

Jsme před důležitými volbami.

Čas prošel a my občané, voliči máme v rukou a uvážení, nejsilnější nástroj demokracie. Jsme voliči.

15.8.2016 v 17:29 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 304 | Diskuse

Milan Dubský

V čem je velikost národa , státu a dalších seskupení?

Malé zamyšlení nad obsahem pojmů a skutečností ve kterých žijeme. Bereme je velmi často jako samozřejmé, ale tak jednoduché to s nimi není.

8.7.2016 v 11:50 | Karma článku: 13.15 | Přečteno: 259 | Diskuse

Milan Dubský

Tváře a konání našich předních politiků

Miloš Zeman, prezident České Republiky Je osobou nejvíce zmiňovanou v české politice, sdělovacích prostředcích a v poslední době také často i v zahraničním tisku. Tam oceňují jeho uvážené názory na světové dění.

12.6.2016 v 9:38 | Karma článku: 25.51 | Přečteno: 525 | Diskuse

Milan Dubský

Co mi přineslo radost a pohodu

Velmi často nám něco nebo někdo sebere dobrou náladu. Ať jde o myšlenky nebo činy a jednání se zápornou hodnotou.

10.6.2016 v 15:06 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 222 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Martin Kavka

A kdy se Halík a Putna omluví kardinálovi Dukovi?

Tak jsme měli zase malou aféru, kdy „strážci“ demokracie v čele s Halíkem a Putnou zahřímali na její obranu sesláním hromů a blesků na adresu Arcibiskupa pražského, Primase českého a kardinála Dominika Duku.

18.11.2017 v 16:29 | Karma článku: 39.39 | Přečteno: 1393 | Diskuse

Mirka Švarcová

O podlaháři, topenáři a kuchyňáři aneb kluci v akci

Jsou to partneři tří ženských, které byly pozvané svou kamarádkou na kolaudaci domu. Napekly jsme, nakoupily víno a vyrazily se svými idoly do našeho letitého snu, krásného, pohádkového domu se zahradou..

17.11.2017 v 17:16 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 509 | Diskuse

Zuzana Růžičková

Listopad 89 očima studentského insidera

Listopad 1989 - to jsou pro mě živé vzpomínky. Byla jsem přímo v revolučním epicentru. Studovala jsem přírodovědu na Albertově v samé centrále toho všeho.

17.11.2017 v 9:43 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 389 |

Bedřich Dvořák

Tak jsem se hezky projel.....

Den před státním svátkem jsem jel z Prahy směrem na Kostelec nad Černými lesy. To by nebylo nic zvláštního, jen jsem tuto trasu nejel dostatečně dlouho. Nechtěl jsem přejíždět u Říčan na českobrodskou silnici a tak jsem dál.

16.11.2017 v 21:40 | Karma článku: 11.41 | Přečteno: 360 | Diskuse

Martin Houška

Býčkovice potřebují změnu, připravme se na ní!

Obec Býčkovice má jeden veliký problém, Tím problémem je bohužel její samotné vedení. Nečekejme na konec volebního období a zamysleme se již nyní co dál...

15.11.2017 v 21:12 | Karma článku: 6.30 | Přečteno: 303 | Diskuse
Počet článků 177 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 366
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, ale především osmi desítek let života se všemi starostmi, problémy, ale i s radostmi a zklamáními i snahou znovu povstat. To se musí, i když člověk někdy padne a to se stává. Činný coby redaktor Mladé fronty, Československého rozhlasu, v Československé obchodní komoře. Po druhém osvobození sovětskou armádou pak jako popelář, závozník, dělník na stavbě, pak do roku 1989 v JZD Rozvoj Posázaví v Jílovém u Prahy. Všude jsem poznal dobré i horší lidí.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.