Česká republika se řadí k moderním státům a v nich zákonodárnou činnost vykonávají volené orgány. V ČR je to parlament tj. poslanecká sněmovna a senát. Projednávají a schvalují zákony, jejich novelizace a dodatky.
Ruší také platnost nefunkčních zákonů. Návrhy nových zákonů, novelizací a změn připravuje pro vládu Legislativní rada vlády. Nové zákony a změny vznikají z potřeby řešit naléhavé problémy ve společnosti, v hospodářství, ve struktuře a uspořádání státu apod. Prosperující, moderní a demokratický stát nepotřebuje mnoho zákonů. Zákony evidentně souvisejí se svobodou občana. Ukládají mu, jak se má chovat a různé povinnosti. Ovšemže je nutné, aby stát a společnost měly Ústavu a zákony. Bez nich by nebyl pořádek, nýbrž chaos. Pak může nastat situace, že vlády nevládnou, školy neučí, media neinformují a lžou, zdravotnictví léčí, ale neuzdravuje, soudy nesoudí provinilé, ale oběti, policie nestíhá zločiny, v parlamentu se žvaní místo věcného jednání. Vládnoucí garnitura jde proti zájmům veřejnosti, bohatí bohatnou a chudí ještě více chudnou.
Zákony regulují činnost a chování státních a společenských organizací. Ať již jde o mezinárodní vztahy státu, chod ekonomiky, vzdělávání, zdravotní péči, obchod, dopravu i další oblasti. Povinnosti musí dodržovat všichni občané se státní příslušností ČR. Také zahraniční návštěvníci, turisté a delegace, kteří přijedou do naší země, musí dodržovat platné zákony České republiky.
Naši poslanci jsou ve vydávání zákonů a novelizací hodně iniciativní. Ale, příliš mnoho zákonů vede spíše k jejich nedodržování, k vyššímu počtu trestných činů, zlodějnám a šikaně občanů. Stává se, že než schválený zákon nabude platnosti, už je novelizován. Po amnestiích se zakrátko naplnily věznice. V Evropě máme nejvyšší % vězněných v poměru k počtu obyvatel. Každý den slyšíme z TV, hlavně z Novy, ta má přetlak takových zpráv o provinilcích. Hrozí mu dva, čtyři, pět, osm deset let vězení. Vynásobme si počet vězňů počtem dnů /1 vězeň cca 1500Kč/den/ a dojdeme k miliardám korun. Je to vysavač velkých peněz z kapes občanů. To nesvědčí o kvalitní a odpovědné práci autorů nových zákonů. Máme příliš mnoho zákonů, vyhlášek a nařízení. Místo odpovídajících opatření při řešení problémů např. náramky, se sesmolí a schválí nový zákon nebo se přilepí dodatky a novelizuje. Také definice paragrafů nejsou vždy jednoznačné. Umožňují různý výklad. Svědčí o tom diskuse k novému občanskému zákoníku. Na výkladu téhož zákona nebo paragrafu se často neshodnou ani dva ani více právníků.
Výše popsané problémy se týkají také vyhlášek a nařízení všech úřadů, včetně obecních. Udělejme v této oblasti průvan. Bude se nám lépe dýchat a žít.
Milan Dubský
