Zveřejnění Panama papers vyvolalo v celém světě mimořádnou pozornost. Je to mimo jiné také proto, že se týká vlastně všech zemí a vlád. Problém to není vůbec jednoduchý a stanoviska k těmto skutečnostem jsou a budou různá.
Offschory nejsou podle zákonů ilegální. Je v nich registrováno více jak 214.000 společností a subjektů včetně fyzických osob. Jsou v desítkách zemí, počínaje Panamou, v Hong Kongu a dalších. Jeden z daňových rájů se nachází přímo v srdci EU v Lucemburku. S tímto městem měl svého času co dočinění také největší Čech, římský císař a český král Karel IV. Po otci Přemyslovec.
V daňových rájích nejsou přímy zdaňovány anebo je zdanění velmi nízké. Politici a zastupitelé, kteří mají svá konta v offschorech-daňových rájích, si to nyní musí rozříkat se svými voliči. Ne všichni jsou tam neprávem. V čem je v podstatě zakopaný pes? V daňových systémech jednotlivých států. Nejsou v nich stejné podmínky. Při jejich rovnosti by nebylo třeba daňových rájů. Suma peněz těchto jednotlivců je ale zanedbatelná ve srovnání s množstvím peněz velkých, hlavně nadnárodních subjektů. Kapitálové toky jsou proměnlivé a jsou to ony, které ovlivňují vklady do offschorů. Mělo by platit, aby zdanění firem a korporací a dalších zdaňovaných subjektů bylo uplatňováno ve státě, kde vzniká jejich přidaná hodnota. Bez ohledu kde mají svá sídla registrována. V tom je další vada na kráse. Největší peníze v daňových rájích mají nadnárodní společnosti, světová finanční centra MFF ( Mezinárodní měnový fond), některé vlády, města, Světová banka a další subjekty, o nichž bychom to neřekli. Kauza není proto vůbec jednoduchá. Panama papers pootevřely Pandořinu skříňku. Opět ji zavřít bude problematické. Konspirační teorie zde ale nemají šanci.
Milan Dubský
