Jedno z českých přísloví praví. Chytrému napověz, hloupého trkni. Slepému nelze říkat uvidíš, hluchému uslyšíš a hloupému a zaujatému, že nemá pravdu. Těchto jedinců je u nás celá řada. Tvoří ovšem menšinu populace,
Stále útočí na našeho prezidenta. Viděli by tam rádi někoho jiného, třeba často podřimujícího Schwarzenberga. Vůbec nic proti bývalému kancléři exprezidenta Havla nemám. Za jeho četné dřívější aktivity, si jej i z vlastní osobní zkušenosti vážím. K prezidentovi je tradičně v naší zemi vzdávána úcta. Ve třetím roce funkčního období Miloše Zemana, mu vyjadřují důvěru téměř tři čtvrtiny občanů. Je to čtyřnásobně více než poslanecké sněmovně. Senát nikdy dosud nepřekročil důvěru dvaceti procent občanů. Moje hodnocení pořadí československých prezidentů : 1.T.G.Masaryk, zvolený v roce 1918, ačkoliv se do konání volby tehdy ještě nevrátil z exilu. 2. JUDr. Emil Hácha. Za jeho statečnost a postoj při jednání s Hitlerem před obsazením Československa německou armádou v roce 1939. 3. Eduard Beneš. Pořadí českých prezidentů pak následovně. 1. Miloš Zeman, 2. Václav Havel, 3. Václav Klaus.
Nebyla spravedlivá a oprávněné proto kritika jednání Miloše Zemana senátem. Ona menšina občanů, která spílá prezidentovi Zemanovi, nemyslí svobodně, ve shodě s ústavou státu a logikou. Tyto kritiky by bylo možné pojmenovat jinak. Ale nadávky nejsou fér. Myslí si, že to je svoboda projevu. Ale to je pokřivený výklad. Jejich jednání je svévolí, vyjadřování bez uzdy a ukazuje spíše jejich rozčarování, ztrátu iluzí a dezerci.
Náš, dosud nejdemokratičtěji zvolený prezident, osvědčil svoji aktivitou a dosavadními výsledky, rozvahou a postoji, správnou volbu českých občanů. Že nemůže být a ani není ve všem dokonalý je nabíledni. Takový člověk nikde neexistuje. Leckomu nemusí vyhovovat jeho vyjadřování, jeho přímost kritiky, jeho jiné postoje a hodnocení událostí a jevů. Ale to vykřikované nadávky a jeho často nespravedlivé hodnocení nevyřeší.
Milan Dubský
