Chodit bosou nohou po rozžhaveném uhlí nelze. To předvádějí jen vycvičemí fakíři . Nažhavenému terénu se velmi podobá náš svět, když celá velká území byla zaminována nášlapnými minami.
A k tomu se ještě ve velké části světa střílí, bombardují vesnice, města a dokonce i nemocnice, kulturní památky, ale hlavně zabíjejí, vlastně vraždí lidi.Státy, skupiny, aliAance se sdružují ne podle humánních pravidel, mezinárodně uznávaných zákonů a spravedlnosti, ale podle pragmatických, víceméně zištných zájmů, vůlí po moci, vlivu a bohatství.Jsme svědky, kdy o jeden ten samý stát, region, vládu válčí mezi sebou dvě nebo dokonce více velmocí. Jedna chce udržet stávající vládu a režim, druhá ji chce svrhnout. Každá z bojujících stran tvrdí, že ji jde o spravedlnost, demokracii a že stojí na straně pravdy. Skutečnost je jiná. Jde o ovládnutí dané země a teritoria, protože pro každou z nich má každá dotyčná velmoc své vlastní důvody.. Rozšířit teritorium vlivu, zřídít nebo rozšířit pozemní nebo námořní základnu, suroviny , ovlivňování rozhodnutí tamní vlády atd.
Politici neposlouchají co si lidé přejí, ačkoliv to je jejich nejvlastnější poslání. Takže vlastně ani dobrými politiky nejsou.Místo naslouchání chtějí jen vládnout a vést zemi a politiku tam, kam chtějí oni. Z mnohých se tak stávají kariéristé, prospěcháři a vyžírkové. Jsou to málo uvěřitelné příběhy života, ale dějí se. Mezi nejhorší počiny lidí a skupin patří vedení válek. V jejich důsledku dochází k ničení hodnot, zabíjení, velkému utrpení dnes hlavně civilního obyvatelstva. Protože války se vedou dnes také na dálku tisíce kilometrů. Odpalovač sedí někde v Americe nebo v Iránu, v klimatizované místnosti, v komfortu a bomby a střely dopadají v Africe či Asii nebo tam, kam jsou zamířeny. Miliony lidí sledují v TV války a boje v přímém přenosu, stejně jako mezinárodní turnaj v rugby nebo golf. Pro vyčlěněné skupiny, mezinárodní mafie zbrojařské, ale i jiné přidružené, jsou války obdobím prosperity.
Svět přestal být bipolárnín. To se ještě navzájem hlídaly a musely se dohadovat dvě světové velmoci nebo tábory. Nyní se změnil v multipolární. Multipolarita vede k anarchii v mezinárodních a mezistátních vztazích. Je méně tolerance, menší prostor k rozhovorům a dohodám, oslabení vlivu světových organizací jako je OSN, dosud nezreformovaná Rada bezpečnosti OSN i dalších. Je více výhrůžek. Vznikají pouze deklarace a usnesení, které nikdo neplní. Války se již takřka nevyhlašují, ale všechny počiny válečné se nazývají porušováním práv a mezinárodních bilaterálních nebo dvoustranných závazků.
Milan Dubský
