Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úkoly poslanců Evropského Parlamentu

16. 05. 2015 11:00:00
Když v květnu 1945 Německo bezpodmínečně kapitulovalo, válka ve světě neskončila. Jednak pokračovala dále s Japonskem a i po jeho kapitulaci nabrala jiné formy.

Pokračovala studenou válkou. Na mnoha místech světa se válčilo jen to svištělo. A válčí se dodnes a stále. Sepsat seznam míst a země kde se dál válčilo a vznikaly další konflikty by byl dlouhý. Vietnam, Korea, Japonsko, Kambodža a mnohde jinde např.Falklandy 1982 válka Velká Britanie versus Argentina. 2. světová válka v Evropě skončila vlastně až v roce 1989.

Po 1. i po 2.světové válce zaznělo nahlas volání, že se nic podobného již nesmí opakovat. Tak vznikla po 1.světové válce v roce 1919 Společnost národů se sídlem v Ženevě. Měla 265 členů. Mezi zakládajícími bylo také Československo. Další ještě větší pohromě to nezabránilo. Po 2.světové válce se opět národy shodly a 50 jich založilo v říjnu 1945 v San Franciscu Organizaci spojených národů. Opět s cílem zabránit opakování podobných zločinných aktivit. Od roku 2011 je v OSN 193 států. Byla to dobrá předsevzetí a počiny, ale zabránit válkám se nepodařilo. Vždycky se někde a v daném čase válčí. Jak nás historie usvědčuje až do současnosti má asi lidstvo v DNA „válečnické“ geny.

V Evropě, jíž je naše země, ač s rozlohou nevelkou, důležitou součástí, vznikla také po roce 1945 snaha sjednotit evropské státy a národy ve větší celek, jehož síla a moc se znásobí a bude hrát v dalším vývoji důležitou roli. Důvody pro poválečnou evropskou integraci byly tyto: 1.zabránit opakování válek a zajistit mír. 2. Překonat a zklidnit nacionální vášně, přivést rivaly ke smíření a spolupráci. 3. Vytvořit větší společný prostor pro výměnu zboží, trh a výrobní spolupráci za účelem růstu hospodářství, životní úrovně, kultury a občanského soužití. Proces to nebyl a ještě dlouho nebude jednoduchý. V roce 1952 se šest států –Belgie, Francie, Itálie,Lucembursko,SRN a Nizozemsko- dohodlo na založení Evropské Unie. To ovšem nebyla ještě ta dnešní EU. Potom přistupovaly po splnění požadovaných podmínek další evropské státy. V roce 2004 došlo k největšímu rozšíření o 8 států střední a východní Evropy. Mezi nimi bylo i Česko. Dnes má Evropská unie 28 členů.

S hlediska evropského vývoje a formování budoucí podoby je to proces důležitý nejen pro Evropu. Současná EU má ale několik chyb na kráse. Jedna z nejvýznamnějších je v tom, že mezi jednotlivými členy jsou velké ekonomické

rozdíly, což způsobuje četné problémy. Není pochyb o tom, že vznik EU je důležitým přínosem pro Evropu, její stabilitu, jako kontinent bez válek. Ale její struktura, její činnost a byrokracie potřebuje mnoho změn a úprav, aby lépe plnila své poslání. To je sloužit jejím členům, ne jim nařizovat, ne je nutit, aby opouštěli své národní tradice, osvědčené výroby, národní hodnoty. Jde o sladění kroků evropské komise s vládami členských států. Nespěchat a netlačit na federalizaci EU. To potřebuje delší čas, dobrou a správnou rozvahu. Zcela aktuální jsou požadavky na nutné změny a úpravy. EU je svázána množstvím usnesení, vyhlášek , předpisů, zplozenými zájmovými skupinami, bez ohledu na potřeby a zájmy většiny Evropanů sdružených v EU. Odstranit tyto nedostatky je zcela konkrétní úkol poslanců Evropského parlamentu.

Jde hlavně o následující naléhavosti: 1. Nutnost reforem, omezení přílišné byrokracie, 2. Demokratizace a průhlednost činnosti všech orgánů EU, 3. Zvýšit efektivnost celého provozu a aparátu EU, Evropského parlamentu,/např. jeho cestování do dvou měst,/ a zvýšit kontrolu celého hospodaření. 4. K důležitým rozhodnutím týkajících se vnitřních záležitostí EU jakož i zahraničních aktivit zavést referendum. Nelze nadále ponechat na úzké skupině funkcionářů, kteří navíc nebyli nikým zvoleni, pravomoci, které jim nikdy nebyly a ani nemohou být dány. Je to základní princip demokracie.

Milan Dubský

Autor: Milan Dubský | sobota 16.5.2015 11:00 | karma článku: 14.59 | přečteno: 379x

Další články blogera

Milan Dubský

Jsme před důležitými volbami.

Čas prošel a my občané, voliči máme v rukou a uvážení, nejsilnější nástroj demokracie. Jsme voliči.

15.8.2016 v 17:29 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 303 | Diskuse

Milan Dubský

V čem je velikost národa , státu a dalších seskupení?

Malé zamyšlení nad obsahem pojmů a skutečností ve kterých žijeme. Bereme je velmi často jako samozřejmé, ale tak jednoduché to s nimi není.

8.7.2016 v 11:50 | Karma článku: 13.15 | Přečteno: 259 | Diskuse

Milan Dubský

Tváře a konání našich předních politiků

Miloš Zeman, prezident České Republiky Je osobou nejvíce zmiňovanou v české politice, sdělovacích prostředcích a v poslední době také často i v zahraničním tisku. Tam oceňují jeho uvážené názory na světové dění.

12.6.2016 v 9:38 | Karma článku: 25.51 | Přečteno: 525 | Diskuse

Milan Dubský

Co mi přineslo radost a pohodu

Velmi často nám něco nebo někdo sebere dobrou náladu. Ať jde o myšlenky nebo činy a jednání se zápornou hodnotou.

10.6.2016 v 15:06 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 221 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Eva Sádecká

Sláva koncům

Většinou se oslavují nové začátky. Kdo ale oslavuje konce vztahů, zaměstnání, situací, které už dávno nevyhovují? Dokážeme je naplno procítit a jít dál?

21.10.2017 v 20:36 | Karma článku: 3.87 | Přečteno: 152 | Diskuse

Jana Slaninová

Po volbách jako po bitvě

Vítězný ryk neb smutek, černý flór. A čerň tiskařská má hody. Internet se může strhat, jak data sviští sem a tam.

21.10.2017 v 10:44 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 772 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 243 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 379 | Diskuse
Počet článků 177 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 366
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, ale především osmi desítek let života se všemi starostmi, problémy, ale i s radostmi a zklamáními i snahou znovu povstat. To se musí, i když člověk někdy padne a to se stává. Činný coby redaktor Mladé fronty, Československého rozhlasu, v Československé obchodní komoře. Po druhém osvobození sovětskou armádou pak jako popelář, závozník, dělník na stavbě, pak do roku 1989 v JZD Rozvoj Posázaví v Jílovém u Prahy. Všude jsem poznal dobré i horší lidí.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.