V jednom z komentářů, zaslaným před nějakým časem do Britských listů, jsem napsal, že člověk Homo Sapiens Sapiens je predátorem ve fauně. Šéfredaktor , jehož si velice vážím, pan Čulík mi tehdy odpověděl, že tomu tak není a text nezavěsil.
Možná jsem věty neformuloval přesně. Ale i nadále se domnívám, ba jsem přesvědčen, že člověk predátorem svého druhu je. Ovšemže ne obecně. Albert Einstein kdysi také prohlásil: „skutečným účelem socialismu je překonat predátorskou fázi lidského vývoje“ Nejsem tedy sám, kdo sdílí takový názor. Predátorství člověka je od predátorů v přírodě horší, zlé a odsouzeníhodné. Nezabíjí lidi kvůli hladu a sebezáchově, ale z touhy mít více než ti druzí, umenšovat je, zbídačovat, z touhy vládnout a poroučet ať již viditelně nebo z pozadí.
V hospodářství, v obchodě, ve státním i v soukromém sektoru, ve státních institucích se krade, podvádí, fixluje. Ovšemže ne všichni. Netvařme se, že to nevíme. Formy jak se neprávem obohacovat jsou přerůzné. Někdy vypadají dokonce jako šlechetné skutky. A často je to posvěceno zákonem, takže je to legální. Např. církevní restituce, praktiky některých exekutorů, vědomě chybné počínání insolventních správců, v soudnictví, kde mnozí soudci nesoudí, ale odsuzují, protože jim nejde o spravedlnost. Vlastním výkladem smyslu a obsahu zákona neobhajují pravdu a právo a výsledkem jsou oběti bez viny a viníci bez trestu. V mezinárodním měřítku se tak děje taktéž v daleko větším rozsahu.
Poučení ze dvou přísloví. Koho chleba jíš, toho píseň zpíváš. Je pravdivé a zkušenostmi a poznáním prokázané. Řídí se jím většina z většiny.
Kam vítr tam plášť. Už někdo někdy viděl, že sukně vlaje proti větru? Ne. Ale jde o to odkud a z jakých úst a komu ta ústa patří, z nichž vychází zprvu slabý vánek, pak větřík, poté vítr a nakonec vichřice s uragánem, které nás silou všechny zažene do kouta ke zdi. A bývá pozdě.
Úloha osobnosti v dějinách je významná a podstatná. Plní ji jen někteří jedinci. Ti, kteří vystoupili nad nás obyčejné lidí. Vyčnívali a vyčnívají z lidského mravenčího horizontu. Takový byl i novinář Peroutka, takový je i náš současný prezident Zeman. Jejich vyjádření, chování a jejich postoje odpovídaly a odpovídají daným skutečnostem. Takoví byli i Jan Hus, J.A. Komenský, Josef Čapek , Jan Palach a mnozí další. A jsou mezi námi, jim podobní i dnes. Ale vždycky tvořili a tvoří menšinu. Mají ale větší váhu, mravní sílu a jdou příkladem.
Milan Dubský
