Ne vždy vybočení, vychýlení nebo zcela opuštění obyčejnosti je přínosem. Různá seskupení se špatným programem a quasivizemi např.ultranacionalisté, lidé pletoucí se pojmy sociální a socialistický, povrchně uvažující, s bezvědomostním nazíráním na svět a dění v něm, by neměly být bráni v potaz. Je nutné jim spíše oponovat a zamezovat šíření jejich názorů.
Mohou a také nadělali mnoho zla, škod a utrpení. V minulém i současném století to byly německý nacismus, italský fašismus, stalinismus, maoismus, polpotismus a mnohé další. Po jejich překonání se mnohé země a společnosti vrátily k původním systémům, ale nevyvodily z toho potřebná ponaučení. Celosvětově převládá na naší planetě kapitalismus. Ale jeho současná podoba má v mnoha směrech také nelidské rysy. Koncentrace kapitálu, která stále pokračuje, má parazitní charakter. Jedno procento lidí /1%/ vlastní polovinu bohatství světa. Tento finanční průmysl nic nevyrábí, neprodukuje žádné hodnoty a přesto bohatne. Spekuluje s virtuálními penězi, hraje globálně přes hranice zemí, států a kontinentů nebezpečný, hazardní poker.
Je silný množstvím peněz a kapitálu, slabý v idejích a rozumu a kromě ohrožení světa, ohrožuje také sám sebe. Dokáže rozložit nebo zničit nejen velké silné firmy, ale i celé malé a střední státy. Příkladů je celá řada. Řecko, Panama, Argentina, řada afrických a středoasijských zemí, podle toho kde vidí šanci, kde je co získat a nakrást. Připravil africká jara v Libyi, Tunisu, Iráku, Afghánistánu. Barevné a květinové revoluce růžové, oranžové, žluté, zelené, cedrové, tulipánové i další. Proběhly v Evropě, Asii, Africe.
Jsou a byly dlouho a cílevědomě připravované. Byla využita nespokojenost části někdy i většiny občanů, s protilidovými a nesprávnými opatřeními té které vlády. Byly vyškoleny kádry k realizaci těchto programů, nakoupeny zbraně a prostředky, uplaceni vůdcové, mluvčí, řečníci i z řad stávajících politiků. V řadě případů pak vznikly v těchto státech občanské války, nestabilita, a nastolené režimy byly a jsou často horší než ty předešlé. Začíná to propagandou, nepravdivými zprávami až lžemi k ovlivňování veřejného mínění. S hesly svobody a více demokracie dochází k pozvolnému podrobení se novým pánům.
I v Česku lze pozorovat tyto snahy a tendence. Např. červené karty prezidentovi Zemanovi. Ti, co to provádějí, nejsou Amerikou Abrahama Lincolna, Dr. Martina Kinga, Johna Steinbecka, Hemingwaye a dalších zasloužilých osobností
Spojených států amerických.
To je onen zdegenerovaný finanční mezinárodní kapitál, který se usadil v Americe, ale nejenom tam. Svět a společnost jsou složité, spletité a je řízen zákony chaosu, které jsou nám neznámé a těžko poznatelné. Ale to nás nemá a nesmí vést k nečinnosti.
Tolik něco málo o obyčejnosti světového dění. Všichni lidé jsou obyčejní a z nich vystupují ti, kteří jsou si toho vědomi. Obyčejnost není všední a proto vytváří výjimečnost a osobnosti.
Milan Dubský
