Kdo nekritizuje Zemana není na výši, není v obraze, patří k zaostalcům, téměř ničemu nerozumí, není pokrokový, není nasycen lidskými i jinými právy. Je zkrátka vedle. Není in.
Do současné světové války konspirací, desinformací, která se vede již drahně let, se zapojují a nyní zvláště také české „elity“, „celebrity“ a „důležití“. Jsou mezi nimi také četní blogeři, publicisté, novináři, politici, kteří se musí ukázat za každou cenu, aby neztratili glanc a důležitost. Mnohé z těchto projevů a příspěvků nesvědčí o rozvážných postojích, rozhledu a logice, ale o ideologii.
Připomíná to přihlášku do strany nebo nošení odznáčku na klopě, aby každý viděl ke komu takový jedinec patří, ke komu inklinuje. Místo promyšleného úsudku podepřeného znalostmi a souvislostmi, místo strategie to je ideologie. Ta často vede k nestabilitě. Jednou se kloní ne jednu stranu, posléze na druhou anebo neví kam by se odklonila. Politika byla je a bude vždy uskutečňováním a honbou za zájmy, prospěchem, hledáním nejlepších variant, které se povětšinou nenajdou. A v těchto procesech se jako téměř všude vyskytují zrady, komploty a boje.
Je podivuhodné, jak jsou tito kritikové „suverénní“ ve svých odsudcích a poučeních. Diktují a kážou prezidentovi, zvolenému přímou volbou a nadpoloviční většinou voličů, co má říkat, samozřejmě že pouze to, co si oni myslí, jak a co má dělat, co smí a nesmí. A když to není po jejich tak se do něj strefují. Odhalují tím své myšlení a pletou si často dojmy s pojmy.
Milan Dubský
