Cesta zaminovaným stoletím

Nové další bohatství a hodnoty nevznikají přerozdělováním stávajících, již vytvořených, ale pouze a pouze jejich novým vytvářením, novým úsilím, novou prací, novými myšlenkami a cílevědomým konáním

Ten nadpis by mohl a také může být jiný např. slovo století nahrazeno desetiletím nebo epochou nebo naší současností. Ono to ani v minulosti nebylo pro většinu lidí, pro obyčejného člověka lehké, bez obětí. Ta většina vždycky nesla a nese tíhu doby, následky omylů vládců, rádců, politiků, tribunů lidu, prezidentů, králů, partajních bossů / slangový výraz pro vůdce, šéfa nebo vedoucího kdekoli/ a  jim podobných. Doba a její pole, teritoria, moře i nebe byly zaminovávány proti  nepříteli, ať již byl nepřítelem skutečným nebo vytvořeným záměrně. Všechny války v dějinách lidstva byly vyprovokovány jedním ze soků touhou po území, bohatství, získat něco navíc co má soused apod. Ideologové, politici, vůdcové a historikové se pak snažili a snaží je klasifikovat jako války spravedlivé, vlastenecké, války za svobodu, demokracii, kterou nikdy nelze přinést na hlavních děl, tanků a střílejícími  kalašnikovy,    proti tyranům. Snášeli a snášejí mnoho dalších argumentů, které se snažili a snaží vtlouci do hlav většiny obyvatel. Ať již války nazýváme jakkoli, vždycky jsou kruté, přinášejí ztráty, utrpení, které opět odnáší ta většina, lidi nevinní, děti a ženy. Nejpravdivější definice, která vznikla mezi lidmi a jejíž autor je  neznámý zní: válka je vůl. Již v průběhu válek, ale většinou až po nich vznikají legendy o hrdinech, kteří jsou poté oslavováni, píší se o nich knihy, divadelní dramata a točí filmy. Pokud jsou dobře napsány a udělány mají úspěch, protože lidé mají rádi hrdiny, idoly, v duchu se s nimi ztotožňují, tleskají jim a oslavují. Vůdcové pak rádi důležitě kladou věnce a květiny na jejich hroby nebo k jejich pomníkům a přiživují se tak na jejich slávě a hrdinství. I v současnosti je mnoho zaminovaných polí a území po nichž chodí lidé, kteří tam miny nekladli, ale umírají tam, jsou mrzačení, připravováni o majetky, svobodu a nalézají jen utrpení. V Evropě je to Ukrajina, na středním východě Syrie, Izrael, Irák, Afghánistán, Jemen,  v Africe Súdán, Nigerie, Rwanda a Burundi, Konžská demokratická republika, Senegal, Angola, Somálsko, Západní Sahara, Alžír, Libye, Tunis. Jemen v jihozápadní Asii. /Definice co je střední východ nebo větší střední východ se různí./ Výjimku se zaminovanými poli netvoří ani ostatní kontinenty Země. Příčiny nesvárů, bojů a válek leží v bohatství surovin, strategickém postavení, režie hladu, v nerovnosti rozdělování vytvořených hodnot a politikou známou po celá staletí. Rozděl a panuj. K rozpoutání konfliktů slouží ovšem také ideologie. Např. problém Islámu a zneužití jeho tézí. Ale nedejme se zmást. Ideologie je často jen pláštíkem přikrývajícím touhy po majetku, moci a vlivu a po ovládnutí dalších teritorií. Snažme se a pokoušejme se rozpoznávat toho správného viníka současných konfliktů. Je to nelehké. Také proto. že nám to novináři, politikové komplikují nepravdivými informacemi, často vědomě vylhanými. Je nutno rozpoznávat na které straně tito tvůrci veřejného mínění stojí. Měli by vždy stát na straně spravedlnosti, práva a obyčejných lidí. Bohužel to často tak není. A v tom spočívají  naše trauma a nejistoty.

Milan Dubský