Úsměvná, radostná a potřebná výstava českých karikaturistů

K 25.jubileu založení České unie karikaturistů uspořádalo její vedení zdařilou výstavu prací svých členů. Je k vidění na Novoměstské radnici v Praze 2. Potrvá do 26.dubna 2015. Unie karikaturistů je vrcholnou organizací tvůrců kresleného humoru, satiry a parodie. Sdružuje ve svých řadách zkušené, veřejně známé matadory tohoto kumštu, ale i mladší  umělce tohoto žánru. Toho času ji tvoří kolem 80 členů. A po pravdě řečeno nejsme vůbec chudou zemí a národem co se týká srovnání se světem.

ČUK byla založena v roce 1990 a vzdejme za to jejím zakladatelům dík a uznání. Karikatura neměla v uplynulém čtvrtstoletí, po restauraci kapitalismu, v Čechách nijak snadný život a podmínky pro  její širší působení a rozvoj. A to přese všechno, že je uměním, které je velice přínosné, protože kromě potěšení z krásy obrázků a vtipu, má celou řadu vlastností navíc. Jejím znakem  a tajemstvím, které se otevírají  divákovi a čtenáři, je nadsázka.  Její výtvarné a zčásti literární formy zjednodušují humorně, komicky, vždy  s kritickým nábojem, tvary lidského obličeje, lidské postavy nebo typické vlastnosti svého nositele,  povahové rysy karikované osoby nebo situace. Vcelku to vede k úsměvnému pochopení a  porozumění končícím často reflexí a poznáním.

V českém tisku, denících, týdenících a množstvím měsíčníků nemá na růžích ustláno. Má to několik příčin. S nástupem internetu se zmenšoval počet titulů i když se zase objevovaly nové. Vedle toho se zrodily stovky  internetových serverů a magazinů.  Ne všechny uznávají  přínosy karikatury. Nevznikl však ani jeden titul kresleného humoru, kromě výjimky časopisu Škrt, založeného spoluzakladatelem a místopředsedou  České unie karikaturistů, Josefem Kobrou Kučerou v listopadu 1990.  Vyšel  v  Nakladatelství  Novinář nákladem 340.000 výtisků. Ale dále pochod karikatury již nebyl nijak vítězný. Tištěný časopis karikatury po jeho zániku se již dále nezrodil. Činnost ČUKu pokračovala sice dál  Salony kresleného humoru, ale tištěný časopis ne a ne se narodit.

A to právě ke škodě nás všech, kteří jsme žili těch dvacet pět let bez přínosů karikatury. Má totiž očistný charakter, navozuje vstřícnost, vede k reflexi obecné i osobní. Poukazuje a usměrňuje kritické postoje k nepravostem, bezpráví a nespravedlnosti. Není krutá, spíše laskavá a stabilizující. Pomáhá napravovat  nevhodné chování, postoje, špatná rozhodnutí a nepřínosné aktivity jednotlivců,skupin, etnik, národních celků i celé společnosti. Je laskavou ,sváteční pomlázkou ne bičem. Proto si zasluhuje pozornost všech novin a časopisů i nás občanů.

Milan Dubský