Změny v průběhu času a lidských životů jsou objektivní a reálnou skutečností. Jejich vliv a důsledky směřují na obě strany. Někdy k lepšímu jindy k horšímu. To vyvolává opět volání po změnách. To jsou ale často vyprázdněná slova a věty, jaká slyšíme např. v poněkud jiné formě –mám tě rád-několikrát téměř v každém romantickém americkém filmu a ještě častěji v ústech politiků.
Prioritou monopolního kapitalismu, který jsme také u nás v české kotlině restaurovali po dlouhé etapě ještě horšího systému nazývaného socialismus, je stálé zvyšování výroby, HDP, ale hlavně zisku. Ten je největším favoritem a cílem všeho snažení v systému, v němž žijeme. Zisk je objektivní reálná kategorie a sám o sobě má logiku a oprávnění. Nikdo přece nebude podnikat a obchodovat, pokud mu to nepřinese zisk. Jinak by zkrachoval. Materiální základnu tvoří výroba, obchod a služby. V ní lidé vstupují do odpovídajících výrobních vztahů, nezávislých na jejich vůli. Současně s touto základnou vzniká nadstavba do níž patří právo, politika, kultura, vzdělání, věda a další složky. Jsou to vlastně obsahy vědomí a vědění a organizační vztahy ve společnosti. Vždy odpovídají danému vývojovému stupni v materiální základně. Právo, filosofie, politika jsou v nadstavbě a ovlivňují zpětně základnu, kde je ekonomika.
Vývoj společnosti dospěl nyní do stadia, kdy ekonomika převálcovala a převálcovává politiku, právo, náboženství a udělala si z nich služky. Nastoluje nové pořádky, přichází s novými systémy. Nastavuje hodnoty i cíle. Vždy jde o zvyšování výroby, HDP, ale hlavně zisku. Nevadí, že víc jak 1/3 výroby je nadbytečná. Reklama a marketing to dohoní. Zboží dlouhodobé spotřeby ledničky, pračky a další je již vyráběno tak, aby po pěti nebo šesti letech vypovědělo služby. Opravy jsou nežádoucí, kupte nové, jsou lepší, úspornější. Úplně tristní je to u reklam na šampony, čisticí prostředky pro WC. Tady je každý týden nový výrobek, účinnější, lepší atd. Ó jak blažené. Rtěnky, krémy, barvy na ještě více zářivější vlasy, potravinové doplňky a mnoho dalších. Ovšemže jsou to informace nedoložitelné a neseriózní. Ale „LEŽ“ je dnes solidní zprávou. Lžou výrobci, obchodníci, agentury, politikové, novináři. Lžeme si i sami sobě. A pak se divíme a rozčilujeme. Svět se v mnoha ohledech zbláznil. 35 nejbohatších lidí světa má stejný majetek jako 3,5 miliardy lidí. Polovina světového bohatství vlastní jedno procento obyvatel.
Nenechme se vtáhnout do vězení peněz, majetku a přebytku věcí, které ani nepotřebujeme.V tom nebývá štěstí a spokojenost. Tím neodsuzujeme bohatství a peníze vytvořené poctivou prací, schopnostmi a úsilím.
Milan Dubský
